Dbejte na to, aby prostředí vaší ložnice bylo pro spánek vhodné. Pokoj by měl být vyvětraný, bez rušivého světla a co nejtišší. Z ložnice odneste televizi a počítač!
Někomu však pomůže, když si pro spaní vytvoří kulisu pravidelného jemného zvuku (tikání budíku, potichu puštěná hudba). Nebo si nechte zapnuté rádio, které má časový spínač a za hodinu se samo vypne, aby vás neprobudilo později v noci.
Pokud trpíte nespavostí a váš partner chrápe jako dřevorubec, raději spěte v jiné místnosti do té doby, než si s nespavostí poradíte.
Když ležíte patnáct minut v posteli naprosto bdělí, měli byste vstát a opustit ložnici. Zpět se vraťte, až se budete cítit ospalí, a nevadí, kolikrát za noc budete muset vstát. Nebudete se tolik nervovat, že nespíte.
Spánek ruší příliš teplé i příliš chladné prostředí. Vyvětrejte si, abyste měli čerstvý vzduch a výsledná teplota pokoje byla 18 stupňů. Dopřejte si také kvalitní ložní povlečení, polštáře, přikrývky a deky, zpříjemníte tím svůj pobyt v ložnici.
Choďte spát a vstávejte každý den ve stejnou hodinu, ať jste unavení či nikoli. Jak nadehnat nedospané hodiny?
Uléhejte každý večer o něco dříve. Je to lepší než se ve velkém dospávat o volném víkendu. I jeden víkend nebo delší dovolená mohou spánek úplně rozházet.
Přispat si půlhodinku a zůstat chvilku navíc zachumlaná v povlečení neškodí, ale vzbudit se a hned zase usnout může být kontraproduktivní. Po dvou hodinách dospávání se vaše tělo vrátí do hlubokého spánku.
Když se pak probudíte, je organismus zmatený. Myslí si, že dostane ještě dalších pět hodin navíc.
Problémy s nespavostí má až 40% populace
Podle odborníků totiž trpí menšími nebo většími poruchami spánku čtyřicet procent naší populace. Z těchto problémů je 13 % vážných a mohou poškodit zdraví člověka. Navzdory šokujícím číslům se léčí jen nepatrný zlomek z nich. Většina se snaží zvládnout nespavost vlastními silami anebo, což je častější, se pokoušejí svůj problém ignorovat.
Poruchy spánku se mohou projevovat různě. Někdo těžko usíná, jiný se budí i několikrát během noci, další je vzhůru příliš časně a už nezabere, přestože by ještě mohl spát.
Lékaři definují nespavost jako nedostatek či poruchy spánku, které člověku komplikují či dokonce znemožňují vést normální život.
Pokud je člověk postižen některou z více než 90 spánkových poruch, může to mít vážné fyzické a psychické následky na celkovém zdravotním stavu. Nepřítomnost spánku sama o sobě bývá takřka „normální“ v obdobích zvýšeného duševního napětí – při partnerských krizích, ztrátě zaměstnání, odchodu blízké osoby, ale i v dobách radostných.